5 spisovatelů, kteří si svou slávu nikdy neužili

5 spisovatelů, kteří si svou slávu nikdy neužili

Napíšete dílo, kterému se později klaní celý svět, vy se toho ale nedožijete. No řekněte, není to k vzteku? Poměrně nedávno potkal tenhle smutný osud třeba švédského novináře a spisovatele Stiega Larssona, podobných případů bychom ale v literární historii našli víc. Vybrali jsme pro vás pět vynikajících autorů, kteří se nikdy nedozvěděli a už ani nedozvědí, že se díky svým knihám stali nesmrtelnými.


John Kennedy Toole
Svůj první román, skvělou Neonovou bibli, napsal tenhle výjimečný literární talent už v šestnácti letech, nikdo mu ho však tehdy nevydal. Když ho nakladatelství odmítala i s dalším rukopisem, Spolčením hlupců, propadl depresi a spáchal sebevraždu. O jedenáct let později jeho tvrdohlavá matka a pár přátel dosáhli toho, že Spolčení hlupců vyšlo, stalo se bestsellerem a John Kennedy Toole za něj v roce 1981 posmrtně dostal Pulitzerovu cenu. Díky tomuto úspěchu časem vyšla i Neonová bible.

Emily Dickinsonová
Vynikající americká básnířka, kterou její okolí mělo za podivínku, jež skoro nevychází ze svého pokoje, vydala za svůj život jen třináct básní. A ty ještě tehdejší nakladatelé pozměnili, aby se tolik nevymykaly dobovým zvyklostem. Většinu z osmnácti stovek básní, které napsala, objevila až po Emilyině smrti její mladší sestra. První ucelenou sbírku vydali přátelé Thomas Higginson a Mabel Toddová, ale i oni verše Dickinsonové upravovali, aby je veřejnost lépe přijala. Teprve sedmdesát let po její smrti v druhé polovině 20. století se Emily Dickinsonové dostalo zaslouženého uznání.

Michail Bulgakov
Vystudovaný lékař, který se po první světové válce dal na dráhu spisovatele a dramatika, psal své životní dílo Mistr a Markétka více než deset let. Jednou dokonce rukopis ze strachu před tajnou policií spálil a musel ho znovu zpaměti přepsat. Závěrečné úpravy už diktoval na smrtelné posteli. Prvního vydání se pak tenhle literární skvost dočkal až třicet let po Bulgakovově smrti. Mistrem a Markétkou se inspirovala nejen řada spisovatelů (např. Salman Rushdie v Satanských verších), ale také hudební skupiny Rolling Stones (Sympathy for the Devil) či Pearl Jam (Pilate).

Jaroslav Hašek
Nezkrotný flamendr, novinář, spisovatel a také voják, zběh a následně komisař v Rudé armádě začal po návratu do Čech psát román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války už s podlomeným zdravím. Své životní dílo nedokončil, čtvrtý díl za něj dopsal přítel Karel Vaněk. Román byl přeložen do zhruba šedesáti jazyků a dočkal se několika filmových i divadelních zpracování. Dodnes je považován za jedno z nejgeniálnějších zpodobení války v dějinách světové literatury.

Franz Kafka
Vegetarián, abstinent a nekuřák, který byl prý ale přitom velice zábavným společníkem, zemřel ve čtyřiceti letech na tuberkulózu v rakouském plicním sanatoriu v Kierlingu. Za svého života publikoval patrně jen sedmnáct povídek, mezi nimi ale i literární perly jako Proměna nebo Umělec v hladovění. V závěti žádal, aby byly všechny jeho dosud nepublikované rukopisy spáleny. Jeho přítel Max Brod naštěstí této žádosti nevyhověl a Kafkova stěžejní díla vydal. Mezi nimi i slavné romány Proces, Zámek a Nezvěstný (též známý jako Amerika).


  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
© 2019 Příběhy knih | admin